masožravé rostliny

Osvětlení

Většina masožravých rostlin se vyskytuje v oblastech, kde mají velké množství přirozeného světla, které je důležité pro fotosyntézu a tvorbu květů stejně jako je nezbytné pro růstová a klidová období.

Nehledě na již uvedené, existují některé druhy rodu Nepenthes a Pinguicula, které obývají také velmi světlá stanoviště, ovšem nejsou osvětleny přímo, protože rostou buď lehce přistíněny okolní vegetací, nebo na odvrácených, temnějších skalních stěnách. Ovšem je nutné si uvědomit, že přirozené stinné stanoviště se nedá v žádném případě porovnat se stinným místem v našich zeměpisných šířkách. Obzvláště při pěstování na okenních římsách či parapetech musí být brán zřetel na to, že skleněné tabule nepropouští určité části světelného spektra.

Jako možné využití přírodních zdrojů se nabízí pěstování přímo venku nebo ve skleníku.

Přitom je ale nutné dbát na dostatečné větrání, abychom předešly přehřátí. Protože během zimních měsíců není v našich zeměpisných šířkách dostatečné množství světla, měli bychom zvážit použití umělých zdrojů k dosvěcování. To se ukazuje jako nezbytné, jestliže jsou rostliny pěstovány ve vnitřních prostorech, kam dopadá jen velmi málo nebo žádné denní světlo. Na jižním nebo západním okně potažmo ve skleníku může osvětlení obzvláště v zimě sloužit jako prodloužení světlé části dne. Jižně orientovaná okna se hodí k pěstování pouze za určitých podmínek, protože silné sluneční záření může často vést k přehřátí nebo popálení rostlin.

Při pěstování pod umělým světlem je nutné mít na zřeteli také to, že některé rostliny požadují různé délky dne v letních a zimních měsících podle zeměpisné šířky místa jejich přirozeného výskytu. To je velmi důležité pro fáze růstu i klidu a kvetení určitých druhů.

Výběr vhodného typu umělého osvětlení je zvláště důležitý. Zde se doporučují použít zářivky s odpovídající barvou světla, sodíkové výbojky a HQI lampy. Z vlastní zkušenosti se osvědčily zářivky s barvou světla 840 (neutrální bílá) a 860/865 denní světlo v kombinaci. Toto spektrum se jeví prakticky pro všechny druhy jako optimum a lze je jen doporučit. Osvětlení, deklarovaná v odborných obchodech jako speciál pro rostliny se nejeví pro masožravky jako vhodná a jejich efektivita se díky vysoké ceně nedá vůbec porovnat. To platí i pro takzvané TRUE-LIGHT (opravdové světlo - pozn. překladatele) zářivky, které jsou celkem vhodné, ovšem nepřináší žádné lepší pěstitelské úspěchy, než běžné trubice s odpovídající barvou světla, které navíc vykazují i vyšší počet lumenů.

Při použití zářivek je potřeba zohlednit i skutečnost, že vzdálenost od rostlin musí být co možná nejmenší, neboť intenzita záření těchto světel není nijak vysoká.

Optimum pro osvit rostlin představuje technologie T-5, která často nachází uplatnění při mořské akvaristice a další vývoj představuje technologie T-8. Tyto trubice se prosazují zejména díky nízkým průměrům.

Teplota

Teplotní požadavky různých masožravek se řídí v první řadě podle jejich přírodních stanovišť, které mohou být velmi různorodé na základě širokého výskytu v rozdílných klimatických oblastech. Přestože jsou některé druhy v tomto směru tolerantní, dá se říci že platí, co možná nejvíce dodržet minimálně jejich přirozené nároky.V zásadě se dají tyto teplotní oblasti rozčlenit do tří hlavních skupin, ke kterým mohou být přiřazeny jednotlivé druhy:

• Oblasti mírného pásma
  Tyto oblasti se vyznačují mírným létem s rozdíly mezi denními a nočními teplotami, stejně jako i studenou zimou s lehkými mrazy. Sem se řadí všechny zimě odolné masožravky, které upadají do klidové periody a zimu přežívají ve formě pupenů, cibulím podobných útvarů nebo podzemních oddenků. Tyto druhy se nejlépe kultivují v chladném skleníku. Za určitých podmínek mohou být ale pěstovány venku nebo v pařeništi. Avšak ne všechny druhy snášejí déletrvající teploty pod 0 °C, a měly by být proto chráněny před silným mrazem. Ideálně se teploty v létě pohybují v rozmezí 15-30 °C a zimní teploty asi 0 °C až maximálně 7 °C. Jako vhodné z této oblasti se jeví aldrovandka (Aldrovanda), darlingtonie (Darlingtonia), mucholapka (Dionaea), některé zimě odolné rosnatky (Drosera), tučnice (Pinguicula) severní polokoule - mírného pásu, stejně jako všechny druhy špirlic (Sarracenia).
• Oblasti subtropů
  Druhy subtropického pásu vyžadují teplé léto s lehkými poklesy a studené zimy bez mrazů. Letní teploty se mohou pohybovat mezi 20-35 °C, v zimě asi 8-15 °C. Také rozdíly v délkách dne jsou u mnohých druhů významné, protože na nich závisí tvorba zimního olistění, květů a klidové období (viz téma Světlo). Pro zde jmenované druhy se hodí temperovaný skleník, mohou být však pěstovány i ve vnitřních prostorech, pokud mohou být zajištěny tyto podmínky. Masožravky této klimatické zóny: byblidy (Byblis), láčkovice (Cephalotus), rosnatka (Drosera), rosnolist (Drosophyllum), mexické a středoamerické tučnice (Pinguicula) a bublinatky (Utricularia).
• Oblasti tropů
  Tropické nížinné druhy vyžadují v průběhu celého roku vyrovnané vysoké teploty 20-35 °C. Druhy těchto oblastí se hodí do teplého skleníku nebo do k tomu určené vitríny, terária. Zde je obzvláště důležité větrání, neboť vysoké teploty a stojatý vzduch přináší zvýšené nebezpečí vzniku chorob. V této oblasti se dají pěstovat prakticky veškeré druhy genlisejí (Genlisea), nížinné druhy rodu Nepenthes (láčkovka), spolu s tropickými zástupci tučnic (Pinguicula) a bublinatek (Utricularia).
  Druhy z tropických hornatých oblastí vyžadují denní teploty od 20 do max. 30 °C a zároveň i pokles teploty v noci na 12-15°C. Sem patří bromélie (Brocchinia), všechny druhy heliamfor (Heliamphora), vysokohorské láčkovky (Nepenthes), některé druhy rosnatek (Drosera), genliseje (Genlisea) a bublinatky (Utricularia), rostoucí ve vyšších polohách.

V zásadě je potřeba dávat pozor obzvláště v létě, aby teploty nestoupaly příliš vysoko. Jenom málo druhů snese déletrvající teploty vyšší než 35 °C.V rubrice Rody & druhy se nachází údaje o původu a výškové poloze jednotlivých druhů.Na základě těchto hodnot mohou být jednotlivé rostliny přiřazeny do jednotlivých skupin.

U druhů Nepenthes (láčkovka) je také, vedle výškových údajů uvedeno, zda se jedná o nížinný či vysokohorský druh.